Emotivní obrázky uhynulých velryb s břichy plnými odpadků. Želvičky zmateně lapající igelitový sáček. Podobných obrázků už každý z nás viděl desítky. Někdo bez zájmu scrolluje dál, druhého přimějí udělat s prázdnou PET láhví pár kroků navíc k tříděné popelnici a třetí si už raději natočí vodu z kohoutku.
Jaký život chystáme na planetě Zemi svým dětem?
Emotivní obrázky uhynulých velryb s břichy plnými odpadků. Želvičky zmateně lapající igelitový sáček. Podobných obrázků už každý z nás viděl desítky. Někdo bez zájmu scrolluje dál, druhého přimějí udělat s prázdnou PET láhví pár kroků navíc k tříděné popelnici a třetí si už raději natočí vodu z kohoutku.
A takhle si v 21. století žijeme. V přepychu a odpadcích
Ještě o něco víc nás pak zasáhne realita. Když pláž na dovolené zhusta pokrývají odpadky, které i u nás doma končí bez rozmyslu v koši, člověk se zastydí. Opravdu takhle musí vypadat svět, do kterého přivádíme děti? Rozhodně ne. Každou změnu lze začít drobnými krůčky a my vám poradíme, kudy vykročit.
Pojďme se nyní společně podívat na to, jaké jsou v současné době možnosti, trendy a výsledky recyklace a třídění odpadu. Povíme si, jak na tom u nás v České republice jsme, co bychom měli zlepšit a jaká čísla a výsledky by nás měly zajímat.
Na statistiky se vždy dívejte kritickým okem
V roce 2017 vytřídil každý obyvatel do barevných kontejnerů v průměru 47 kg odpadu, což je o dva kilogramy víc než v minulém roce. Čísla tvrdí, že v současnosti odpad třídí 73 % obyvatel České republiky.
To není tak špatný výsledek, chtělo by se říct. Také vidíte to „ale“, které výhružně visí ve vzduchu? I selský rozum pozná, že když každý týden vynášíte těžký koš, tak těch 47 kg vytříděného odpadu ročně je mnohem menší část vaší produkce. Navíc není třídění jako třídění!
Spousta z nás dělá chyby, které si vůbec neuvědomujeme a v dobré víře schraňujeme kelímky od jogurtů pro žluté kontejnery. Dá si ale každý tu práci a hliníkové víčko správně vytřídí ke kovům? Právě tohle jsou ty malé krůčky, které formují budoucnost a přispívají k lepší kvalitě současného i budoucího života na Zemi.
Recyklace kovů dosahuje 100 % úspěšnosti
Hliník, ze kterého se zmíněná plechovka vyrobí, je kov, k jehož výrobě je třeba vynaložit velké množství energie. Na 1 kg spotřebujeme asi 20 kWh. Navíc na jednu tunu tohoto kovu připadne i produkce půl tuny toxického odpadu. Emise vznikajícího fluoru pak způsobují dýchací potíže i alergie. Plechovky, víčka, plechy.
To vše a mnoho dalšího patří do našeho výkupu, kde schraňujeme suroviny pro recyklaci. Pobočky najdete v Zastávce u Brna, Syrovicích, Krumvíři a Lomnici. A po celé republice samozřejmě najdete i mnoho dalších míst, která kovy vykupují. Vyhledejte si to nejbližší v přehledné mapě sběren. Ne všechny ovšem vykupují tak široký sortiment jako my a lišit se mohou i ceny za jednotlivé suroviny, tak si nejdřív pečlivě prostudujte webové stránky, ať nejste na místě nemile překvapeni. A pokud si s tříděním nevíte rady, pomůže vám náš seznam vykupovaných odpadů.
Domácí nerostné zdroje jsou mizivé a doprava neekologická
Oblast kovového odpadu patří v České republice z hlediska recyklace k nejdůležitějším. V současnosti u nás totiž neexistuje způsob, jak získávat nerostné suroviny pro výrobu oceli, litiny i neželezných kovů z domácích primárních zdrojů. Veškeré potřeby kovů pro průmyslové využití se proto zajišťují dovozem, který je navzdory vývoji dopravy vysoce neekologický.
Jediným domácím zdrojem kovových komodit je tedy kovový šrot a materiály získané z výrobků s ukončenou životností. A teď pozor! Užijte si prima číslo, které se už v článku nebude opakovat. Míra recyklovatelnosti kovového šrotu je až 100 %. A kvůli tomu už se vyplatí nad odpadem uvažovat.
Kde jsme našli perspektivní zdroj
Perfektní volbu představují autobaterie a akumulátory, což je jedním z motivů zavedení povinné recyklace baterií a akumulátorů. Další skvělý zdroj pak tvoří elektrická a elektronická zařízení s ukončenou dobou životnosti, ze kterých získáváme základní i ušlechtilé kovy, slitiny, polokovy, plasty i sklo. Tato zařízení navíc jejich uživatelé často obměňují, což zajišťuje trvalý zdroj druhotných surovin.
Shrňme si kompletní výhody recyklace kovů
- snížení spotřeby energií o cca 80 %
- snížení nákladů při těžbě, úpravě a přepravě rudy (u oceli se použitím 1 t upraveného ocelového šrotu v hutích uspoří 2 t železné rudy, 0,5 t hutnického koksu a asi 0,4 t vápence)
- snížení dopadů na životní prostředí
- snížení emisí CO2 (u oceli se jedná o přibližně o poloviční množství)
- snížení emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidu dusíku
- u neželezných kovů dochází navíc ke snížení produkce kalů, louhů a elektrolytů
Odhaduje se, že recyklační firmy v ČR ročně vykoupí nebo seberou ročně až 200 000 tun druhotných surovin. Jedná se o odpady mědi, hliníku, olova, zinku, cínu, niklu, titanu, hořčíku a dále zlata, stříbra, platiny a dalších vzácných kovů.
Nahlédněme do surovinové politiky ČR
V posledních letech se naštěstí surovinová politika začíná přizpůsobovat aktuálnímu trendu. Recyklace začíná být sexy a pojem ekologie občany táhne víc než vařená nudle či kobliha. Česká republika klade důraz na podporu recyklace a vyššího využívání druhotných zdrojů, zejména s ohledem na surovinovou bezpečnost a ochranu životního prostředí.
Sklo, papír a plast. Druhů odpadu je však mnohem víc. Jak na to?
Intuitivně všichni víme, že PET láhev hodíme do žlutého kontejneru, skleničku od hořčice do zeleného kontejneru a staré časopisy do modrého. Všechno ale tak jednoznačné není. Základem proto je pečlivě si přečíst, co do kontejnerů u vašeho domu patří.
.jpg)
V každém městě se informace mohou lišit. Typickým příkladem jsou nápojové kartony. Některá města mají pro TetraPack speciální oranžové kontejnery, jinde patří do žlutých popelnic a až později se oddělují od plastů. Pro kontroverzní materiály jsme sepsali článek, který poradí, jak je správně vytřídit.
Podíl recyklovatelných typů odpadu v koši běžného Čecha
- 25 % biologický odpad
- 20 % papír a lepenka
- 10 % sklo
- 7 % kov
- 6 % plast
- 2 % textil
Recyklace se v posledních letech stává nejen potřebnější, ale naštěstí i dostupnější. Společnost EKO-KOM, která u nás provozuje barevné kontejnery, uvádí, že možnost třídit svůj odpad má dnes 99 % obyvatel, kterým je k dispozici přes 350 000 tisíc nádob na tříděný odpad. Tyto nádoby ročně ušetří zhruba 28 km2 přírody. Pojďme se teď blíže podívat, jakou roli hrají v recyklačním procesu tři nejznámější barvy třídících kontejnerů, které u nás běžně najdeme. Představují se zelená, modrá a žlutá.
Střepy znamenají štěstí a také 90 % recyklaci
Sklo je z mnoha ohledů ideální materiál. Je snadno recyklovatelný a recyklací se jeho kvalita nesnižuje. Ve výrobě lze použít až 90 % střepů. Při třídění skla je třeba dát velký pozor na čistotu, nejedná se však o umývání, které patří spíše do kategorie mýtů. Do sběru nepatří zejména porcelán, keramika, plasty a kovy, takže pozor na to.
Každých 10 % střepů ve směsi ušetří kolem 2 % energie.
Málokdo také ví, jak důležité je rozdělovat sklo na barevné a bílé. Technologie výroby obou sklovin je odlišná a čím větší množství bílých střepů je obsaženo v barevných, tím méně jich lze do skloviny přidávat.
Recyklace skleněných obalů pro jednorázové použití představuje až druhé nejlepší řešení. Sklo se totiž stává odpadem až při rozbití. Životnost skla přitom umožňuje 30 a více oběhů láhve. Je tedy třeba podporovat používání vratných skleněných láhví.
A nechcete raději recyklovaný papír?
Využití sběrového papíru šetří čistotu vod, energii a dřevo. Průměrná roční spotřeba papíru a lepenky je u nás okolo 90 kg na osobu. Podíl starého papíru a lepenky z celkové hmotnosti domovního odpadu činí cca 20 %, ve městech pak až 25 %.
Recyklace papíru pak uspoří oproti výrobě nového 50 % energie, 40 % vody a sníží znečištění vody o 35 % a vzduchu dokonce o 75 %. A použitím 1 tuny sběrového papíru navíc ušetříme 17 stromů v lese!
Jak velká je žlutá síla použitých plastů?
Není plast jako plast a každý plast nemusí být nutně past. Existuje mnoho druhů od ekologických 100 % rozložitelných po plasty s vysokou příměsí, které znovu zpracovat už zkrátka nelze. Tuto problematiku u nás řeší dotřiďovací linky, kterými denně proteče kole 440 tun plastů. Zde se dělí na PET, fólie, obaly, polystyren a směsný plast, které se pak zpracovávají samostatně.
Až 69 % obalů je v České republice recyklováno, většina materiálu se mění v regranulát, který je pak výrobní surovinou většiny plastových výrobků. Z recyklovaného plastu se pak běžně vyrábí stavební izolace, zahradní prvky, fólie a textilní vlákna.
7. světový kontinent
Už jste o něm jistě slyšeli. V současnosti je čtyřikrát větší než Německo, a navíc stále roste. Tvoří ho plastové láhve, rybářské sítě, brčka i oblíbené flip-flopy. Nepřispívejte k dalšímu rozvoji tohoto strašáka. Několik vašich kroků navíc k třídícímu kontejneru může změnit osud staré PET láhve a vyrobit z ní součást kvalitního outdoorového spacáku namísto v plovoucího ostrovu hanby.
Průměrná česká domácnost vytřídí 30 kg plastů ročně. Základní snahou je samozřejmě nekupovat zbytečné plasty, nebo předměty s krátkou životností, když ale není jiné volby, žluté kontejnery jsou dobrou cestou. Pro jistotu mají na sobě seznam odpadu, který do nich patří. My vám zde navíc přikládáme i krátký seznam pro lepší orientaci v třídění.
Co patří do žlutého kontejneru:
- fólie, sáčky, plastové tašky
- sešlápnuté! PET láhve
- balící fólie od spotřebního zboží
- pěnový polystyren na menší kusy
- kelímky od jogurtů, mléčných výrobků
- obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků a od CD disků i další výrobky z plastů
- Prosím, vyhněte se vyhazování odpadu se zbytky potravin, podlahových krytin a novodurových trubek a také obalů od barev, čistících prostředků, žíravin a jiných nebezpečných látek
Věděli jste, že 50 PET láhví stačí k výrobě luxusní fleecové bundy?
Přiložte společně s námi ruku k dílu. Vykupujeme suroviny v malém i ve velkém. Přidejte se. Ušetříme společně další kus přírody pro nás i naše děti. A vy navíc získáte i příjemnou finanční kompenzaci.
