V České republice lidé každoročně vytřídí zhruba 1 700 tun použitých baterií. Na recyklaci tak skončí necelá polovina baterií, které se dostanou do oběhu, přibližně jde o 46 procent. Podle Petra Kratochvíla jednatele společnosti ECOBAT, končí druhá polovina neznámo kde, Češi tak mají stále co zlepšovat.
V České republice lidé každoročně vytřídí zhruba 1 700 tun použitých baterií. Na recyklaci tak skončí necelá polovina baterií, které se dostanou do oběhu, přibližně jde o 46 procent. Podle Petra Kratochvíla jednatele společnosti ECOBAT, končí druhá polovina neznámo kde, Češi tak mají stále co zlepšovat.
Od roku 2015 je 9. září Evropským dnem recyklace baterií. Vyhlašovatel této události, evropská asociace EUCOBAT, která reprezentuje 16 kolektivních systému pro zpětný odběr baterií z 20 evropských zemí, se od roku 2018 rozhodla svátek recyklace baterek rozšířit na celý týden.
Iniciativa k vyhlášení tohoto svátku vyšla z České republiky, tedy konkrétně z neziskové společnosti ECOBAT, která v Česku zajišťuje sběr a recyklaci baterií. Právě před pěti lety získala pro tuto myšlenku podporu ostatních významných evropských kolektivních systémů, které se zaměřují na sběr baterií.
Vývoj zpětného odběru: zobrazit graf
Deváté září
Datum nebylo zvoleno náhodně, váže se k narozeninám slavného italského lékaře a fyzika z osmnáctého století Luigi Galvaniho, který se mimo jiné proslavil pokusy s takzvanou živočišnou elektřinou. Závěry, ke který v tomto bádání došel, přivedly jeho současníka a oponenta Alessandra Voltu postupně k sestrojení prvního elektrického článku, který byl nazván galvanickým. Princip tohoto článku se stal základním konstrukčním prvkem všech elektrických baterií a akumulátorů.
Cílem Evropského dne, respektive týdne recyklace baterií je podle Kratochvíla ještě více zvýšit osvětu a povědomí evropské veřejnosti o významu třídění a recyklace baterií. A jak oslavit Evropský týden recyklace baterií? „Nejlepším způsobem je odnést použité baterie na sběrná místa, odkud putují na recyklaci. Baterie totiž obsahují cenné kovy, které prostřednictvím recyklace umíme z baterií separovat a následně je znovu využít na výrobu nových produktů. Šetříme tak zdroje nerostných surovin před zbytečnou těžbou a tím i přírodu,“ vysvětluje Kratochvíl.
Nebezpečný odpad
Baterie a akumulátory patří mezi nebezpečný odpad, a jako takové nepatří do směsného odpadu a nesmějí se skládkovat. Pokud jsou vyhozeny do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí.
„Baterie obsahují toxické látky, například těžké kovy jako olovo, rtuť či kadmium – poslední jmenované je přitom klasifikováno jako karcinogen. Zdraví člověka ohrožuje i jedovaté lithium, alkálie nebo hydroxid draselný či sodný, s nimiž se v bateriích a akumulátorech setkáváme. V přírodě se přitom baterie rozkládají dle odhadů 200 až 500 let,“ upozorňuje David Vandrovec, generální ředitel společností REMA, které v tuzemsku zajišťují zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů či solárních panelů.
Význam recyklace baterií se zvyšuje
Už totiž zdaleka nejde jen o tradiční spotřebitelské přenosné baterie, které běžně používáme v každodenním životě, včetně tužkových nebo knoflíkových baterií. „Do centra pozornosti se dostávají baterie využívané v elektromobilech, e-kolech nebo e-koloběžkách. Zvyšuje se i množství baterií v moderních přístrojích, jako jsou smartphony, notebooky, e-čtečky nebo chytré sportovní hodinky. Všechny baterie z těchto zařízení dříve či později doslouží a bude třeba zajistit jejich ekologickou a zároveň i ekonomicky udržitelnou recyklaci,“ říká Kratochvíl.
V současné době se ve zrecyklovaných Li-ion bateriích ukrývají suroviny v hodnotě asi 315 milionů dolarů a toto číslo by k roku 2025 mohlo vzrůst na více než jednu miliardu a v roce 2040 by dokonce mohlo atakovat 24 miliard dolarů. Pro recyklační společnosti tak lithiové akumulátory představují atraktivní segment, ovšem ne bez překážek.
Předpokládá se, že největší podíl vysloužilých Li-ion akumulátorů bude pocházet z elektromobilů a dalších elektronických vozidel. „Tyto baterie ovšem kladou na recyklační proces zvýšené nároky, jak technologické, tak finanční a zejména bezpečnostní. Nutno také podotknout, že vzhledem k novosti segmentu elektromobility nejsou procesy recyklace vozidlových (průmyslových) lithiových akumulátorů dostatečně rozvinuté. Odborníci tak už nyní upozorňují, že na tuto oblast bude potřeba zaměřit co nejvíce pozornosti, jinak bude svět zaplaven Li-ion akumulátory, které představují značné riziko pro životní prostředí,“ doplňuje Vandrovec.
Unijní kvótu povinných 45 procent pro recyklaci baterií plní pouze 19 zemí. Premianty jsou Belgie a Švýcarsko, kde se dlouhodobě a stabilně třídí více jak 60 procent baterií. Češi se s 46 procenty se řadí mezi lepší průměr. Naproti tomu 12 zemí svůj závazek neplní – mezi nimi například Lotyšsko, Itálie, Portugalsko, Estonsko nebo Řecko.
Zdroj: euro.cz, https://www.euro.cz/byznys/v-cesku-se-k-recyklaci-vysbira-skoro-polovina-baterii-zbytek-konci-neznamo-kde
