Okamžitá cena železné rudy prožila bouřlivou dobu. Uvízla mezi krátkodobými obavami o ekonomické zdraví největšího kupce Číny a dlouhodobější hrozbou pro současný tržní systém, protože Peking se snaží trvale snížit náklady.
Okamžitá cena železné rudy prožila bouřlivou dobu. Uvízla mezi krátkodobými obavami o ekonomické zdraví největšího kupce Číny a dlouhodobější hrozbou pro současný tržní systém, protože Peking se snaží trvale snížit náklady. Benchmark 62 % železa ruda určená k dodání do severní Číny podle odhadu agentury Argus pro reportování cen komodit klesla na 121 USD.
95 za tunu 17. června, nejnižší cena od 1. ledna a pokles o 24 % oproti dosavadnímu vrcholu v roce 2022, který činil 160,30 USD z 8. března.
Čínský domácí kontrakt na železnou rudu se také propadl a minulý týden skončil na 838 juanech (124,70 dolaru), což je o 10,3 % méně než v letošním roce, kdy bylo 6. června uzavřeno maximum 934 juanů.
Okamžitým katalyzátorem prudkých poklesů v posledních týdnech jsou klesající ziskové marže v čínských ocelárnách při špatném výhledu poptávky.
Některé čínské ocelárny údajně snižují produkci a analytici Sinosteel odhadují, že zásoby oceli minulý týden vzrostly o 316 700 tun na 22,2 milionu tun.
Čína nakupuje asi 70 % světových objemů železné rudy po moři, takže jakékoli obavy z poptávky po oceli se promítnou do ceny železné rudy, suroviny pro ocel.
Přetrvávající účinek uzamčení COVID-19 a hrozba dalších, které přijdou, protože Peking se bude držet své politiky nulového COVID, také vrhají stín na druhou největší světovou ekonomiku.
Rizikem pro Čínu je, že současný negativní sentiment překoná očekávání, že pekingská stimulační opatření nastartují ekonomiku ve druhé polovině roku.
Výhled spotových cen železné rudy pro zbytek roku do značné míry závisí na tom, jak úspěšná je Čína při potlačování onemocnění COVID-19 a jak rychle začnou stimulační opatření podporovat činnosti náročné na ocel, jako je výstavba bydlení a infrastruktury a výroba vozidel.
Kromě toho se trh se železnou rudou možná bude muset vypořádat s potenciálním přepracováním systému spotových cen, který z velké části funguje od roku 2008, kdy bývalý generální ředitel skupiny BHP Marius Kloppers přestěhoval svou společnost, třetího největšího producenta železné rudy na světě, pryč od dřívějšího smluvního systému a ostatní těžaři ho následovali.
Čína chce do konce roku zřídit centrální skupinu, která by kontrolovala dovoz železné rudy, a věří, že to jí dá sílu vynutit si nižší ceny, uvedl 16. června list Financial Times.
Nebylo to poprvé, co se o takovém plánu mluvilo, ale rozdíl je tentokrát v tom, že se zdá, že existuje určitá skutečná dynamika přechodu na centrální systém nákupu železné rudy velkými státem kontrolovanými ocelárnami.
Navenek se může zdát jako zbytečné zkoušet a nastavovat podmínky nákupů, pokud kupujete 70 % celosvětové nabídky komodity.
Ale zatímco železná ruda je koncentrovaným trhem na straně poptávky, je téměř stejně koncentrovaná na straně nabídky se dvěma zeměmi s nejvyššími producenty, Austrálií a Brazílií.
Například čínský dovoz z těchto dvou zemí v květnu činil 83,7 milionů tun, což je 87 % námořních příjezdů, podle údajů sestavených komoditními analytiky Kpler.
V každé zemi je několik těžařů, ale opět se nabídka koncentruje – mezi hrstku velkých společností.
Rio Tinto, BHP a Fortescue Metals Group představovaly 58 milionů tun květnového dovozu do Číny, tedy asi 61 % z celkového množství.
Brazilské Vale dodalo 14 milionů tun květnového dovozu z Číny, což představuje 14,6% podíl.
Přidání tří velkých australských výrobců k Vale znamená, že čtyři společnosti pokrývají 75,6 % čínského dovozu, vzhledem k tomu, že květnová čísla dovozu jsou do značné míry typická pro dlouhodobější trendy dodávek.
I když je nepravděpodobné, že by se tyto společnosti dohodly nebo vytvořily kartel prodejců, mají také významnou moc nad trhem.
Čína by se mohla pokusit snížit závislost na Austrálii tím, že se bude snažit nakupovat více od Brazílie a hrstky menších dodavatelů, jako je Jihoafrická republika a Kanada, ale těžaři v těchto zemích by měli jen malou motivaci prodávat za ceny nižší než ceny jejich australských konkurentů.
Ztráta vývozu z Ukrajiny od doby, kdy ji napadlo Rusko, a zákaz vývozu indickou vládou dále soustředil trh se železnou rudou po moři, čímž se problémy Číny staly ještě většími.
