Jihoafrický těžební průmysl se jistě vyznačuje neoddiskutovatelnou sílou a velikostí. Dostatečně známá je již dlouholetá jihoafrická těžba zlata, v ní země patří mezi silné světové hráče, a zejména těžba platiny, v níž Jihoafrická republika hraje dokonce světový prim.
Jihoafrický těžební průmysl se jistě vyznačuje neoddiskutovatelnou sílou a velikostí. Dostatečně známá je již dlouholetá jihoafrická těžba zlata, v ní země patří mezi silné světové hráče, a zejména těžba platiny, v níž Jihoafrická republika hraje dokonce světový prim.
Není tedy divu, že o vlastnictví jihoafrických dolů je neustále vedený tvrdý boj. Na jedné straně stojí přední světoví těžaři, kteří s pomocí nejnovějších technologií dokážou dosáhnout rentabilní těžby, protože náklady se zhoršujícími se podmínkami nalezišť také stále rostou. Na druhé straně stojí jihoafrická vláda, která se rovněž snaží z bohatství své země získat co nejvíce. Zatímco těžaři mají jako trumf v ruce ony zmíněné technologie, vláda má v ruce zákony. A zdá se, že jich hodlá využít více než dosud.
Samozřejmě že vláda nebyla až dosud zcela nečinná. Těžaři již nyní platí řadu poplatků a třeba již dnes musí být plných 26 procent podílů všech jihoafrických dolů vlastněno černými Jihoafričany. Ani to však zřejmě vládě nestačí.
Chceme víc
Ministr pro těžební průmysl Jihoafrické republiky Mosebenzi Zwane totiž podle agentury Bloomberg ve středu uvedl, že černí Jihoafričané budou muset vlastnit minimálně 30 procent podílů všech dolů v zemi. Vláda se uplatňování tohoto nového zákona, který by měl vstoupit v platnost co nejdříve, dokonce nebude ohlížet ani na to, zda důlní společnosti dokázaly 26procentní vlastnický podíl naplnit. Řada z firem, které to dokázaly, totiž opět spadla pod určenou hranici, protože někteří černošští investoři svoje podíly zase prodali.
A aby toho nebylo málo, přichází vláda s dalšími opatřeními. Nová práva na těžební průzkum budou muset být vlastněná černochy minimálně z poloviny, minimálně procento z obratu těžebních společností by měla dostat místní komunity v okolí dolu. Regulovaný je také počet černochů a žen v managementu těžebních společností.
Jihoafrické doly se také potýkají s celou řadou stávek horníků., zdroj: http://g.denik.cz/1/17/ctk-stavka-dul-platina-afrika_denik-630.jpg
Těžařům se to nelíbí
Agentura Reuters k tomu uvádí, že jihoafrická důlní komora bojkotovala setkání, na němž ministr Zwane tato opatření oznámil. Komora proti opatření bojuje i u soudu, zejména proti tomu, že musí podíl černošských vlastníků zvyšovat i v případech, kdy se jiní černošští vlastníci svých podílů sami zbavili. Mezi nejvýznamnější členy důlní komory patří zejména nadnárodní důlní společnosti Anglo American a Glencore.
Jistě lze pochopit snahu jihoafrické vlády získat z těžebního průmyslu další finance v době, kdy se jihoafrická ekonomika potýká s mnoha problémy. Je ovšem otázkou, zda je to vhodné u sektoru, kteří tvoří zhruba 7 procent HDP státu a přináší tak nemalé prostředky. Utahovat šrouby se dá do jisté míry a v zemi, která je navíc postižena vysokou korupcí, někdy méně může být i více.
Zdroj: Bloomber, Reuters
Zdroj: kitco.cz, http://www.kitco.cz/boj-jihoafricke-doly-zesiluje/
